On hledá ji. Jsem zajištěný a pohledný podnikatel z Blanska ve věku 41 let. Hledám submisivní ženu nebo slečnu na sex a pěkné přátelství. Věk nebo stav nic nerozhoduje. Celá ČR. Já jsem z Jihooravského kraje. Rád tě budu podoporovat…

Odpověď na inzerci:

Symptická submisivní žena či slečna na sex?

nebo si kliknutím na následující link podej vlastní inzerát do kategorie
„On hledá ji“

Nezaujala vás sexinzerce Symptická submisivní žena či slečna na sex?
Zkus jiný inzerát, třeba budeš mít více štěstí v hledání sexpartnerky nebo si přečti jednu z našich sexpovídek a fantazií co nám poslali naši čtenáři nebo zkus jinou seznamku. Třeba

Začátek vybrané povídky k inzerci Symptická submisivní žena či slečna na sex?

Ráno jí nacházím ve vedlejší posteli. Je už vzhůru, ale kouká do stropu. Má naděje, že ráno bude trochu v pohodě, se rychle rozplývá… Přemýšlím, zda být hodný a milý nebo naopak. Jestli tohle není nějaká její póza. Jestli se jí to prostě nelíbí být jako by znásilněna a proto se včera v jednu chvíli (ovšem beze stopky) bránila a přitom mi na konci řekla, že jí to vůbec nevadilo. Stoupnu si nad ní a sundám z ní peřinu. Zase náznak odporu. Přejíždím po ní rukou, má kalhotky a košilku. Obracím jí na břicho, zase ne úplně dobrovolně a sundávám kalhotky. Poplácávám jí po zadečku, zajíždím do kundičky. Lehám si na ní, objímám jí rukama, stisknu kozy a svým stojícím ptákem jí masíruju zadeček. Brání se víc, než se mi líbí, takže vstávám a odcházím pro provaz. Na to, jak se bránila, teď čeká a nechá si ruce za zády svázat jen s menším odporem Roztahuju jí nohy a chystám se do ní vstoupit. Teď se ale čubička brání víc a něco říká. Musím se k ní naklonit a říct jí, ať to opakuje. Říká „stop!“. Zastavuju a ptám se, zda stop jen tohle nebo úplně. Říká, že úplně. Rozvazuju jí a čekám, že si to vysvětlíme. Trochu jí konejším, ale nic z ní nevypadne. Je zaseklá. Jdu tedy na záchod, oblékám se, balím. Ona se pomalu obléká také. Ptám se, jestli zajdeme na kafe, ale nic. Žádná odpověď. Beru to tak, že ne a jsem vlastně rád. Tichou hodinku u kafe nemusím…

Venku prší a čubička rozevírá deštník a nabízí mi část. Konečně nějaké lidské gesto. Tím to ale také končí. Dozvím se už jen, že jede také směr nádraží, ale vystupuje stanici předtím. V tramvaji jí ještě říkám, že by o našem setkání měla napsat takový deníček a poslat mi ho. Abych věděl co a jak, když odmítá mluvit. Netváří se na to… Vlastně se netváří vůbec. Za chvíli vystupuje a mě se vlastně ulevuje. Zvláštní dívka. První, u které nevím, co vlastně myslet. V duchu jí beru na milost, až když si vzpomenu, jak ležela nahá na zemi, postříkaná mojí mrdkou.

Napsala za několik dní. Že se omlouvá, že má v sobě ještě nějaké nedořešené věci. Že se už neuvidíme.

konec náhodně vybrané povíkdy našich čtenářů k inzerci

Symptická submisivní žena či slečna na sex?